Česká republika na Mistrovství světa ve Francii bojovala v několika kategoriích. Během šesti dnů česká reprezentace předvedla úžasné výkony a do ČR veze bronzové medaile.
Turnaje se zúčastnilo více než 1000 sportovců ze 49 zemí světa. Na ITSF World Cup 2022 se odehrálo více než 10 000 zápasů a čeští hráči se mezi světovou elitou rozhodně neztratili.

    Někdo říká, že historie se opakuje. Je konec června 2022 a já se přidávám k české reprezentaci na nejprestižnější turnaj světa do francouzského Nantes. Vracím se sem po devíti letech. Tehdy jsem měl také tu čest nastoupit za národní tým, ale žádný větší úspěch se tenkrát nekonal. Čeká nás šest dní hraní v různých disciplínách od klasických dvojic a jednotlivců, přes turnaj mužů a žen, mixů, až po turnaj národů.

Celou sezónu jsme se poctivě připravovali, ať už to byli místní a republikové turnaje, nebo zahraniční v Bulharsku, či Německu, soustředění v Moravskoslezském kraji - fyzická a psychologická příprava, nominační turnaj ve Svitavách a spousta individuálního tréninku v Bílině na Bowlingu „v Síbovce“. Avšak tento turnaj je naprosto jiný a nedá se srovnávat s žádným jiným turnajem. Jsou zde pouze hráči, kteří jsou díky žebříčkům výsledkům nominováni svými národními sportovními svazy, jako je u nás například ČFO (Česká foosballová organizace).

    První hrací den jsou na programu „Classic doubles“. Hraju se spoluhráčem Michalem Kladivem z Teplic, se kterým už mám několik turnajů odehraných, a dobře se známe. Díky nasbíraným bodům z průběhu sezóny jsme měli v prvním zápase tzv. volný los, neboli postup do dalšího kola, což nás potěšilo, ale na druhou stranu jsme věděli, že další kolo bude proti někomu, kdo už má zápas za sebou a mohl by být více rozehraný. Jdeme tedy opět najít volný stůl a dostat se do tempa. A je to tady, z rozhlasu slyšíme Rais, Kladivo… stůl číslo 121. U stolu už se rozehrávají hráči z Maďarska. Zezačátku prohráváme, ale po několika obdržených brankách zlepšujeme techniku a bránění a otáčíme na 3:0 pro nás a vcelku hladce vyhráváme náš první zápas. Další hra proti Bulharům, kteří nás porazili minulý rok v Sofii. Nenecháváme se tím zastrašit a asi po půlhodinové bitvě, kdy jsme opět zpočátku prohrávali, otáčíme na 3:1 a postupujeme do osmifinále.

   Čekají nás Rusové, kteří ale vzhledem k situaci na Ukrajině, nesmějí na požadavek organizátora turnaje nastoupit v národních barvách a dresech a nehrála ani Ruská hymna při ceremoniálu národů. Náročnost zápasů se hra od hry zvyšuje. Boj o každý míček a každý kousek prostoru na hřišti. Chvilku vedou oni, chvilku zase my. Spornou situaci, kdy míček vyletěl z branky nakonec vyřešil rozhodčí s podporou video-záznamu. Gól nám byl uznán, ale zápas ještě pokračuje do pátého setu. Michal chce vystřelit zezadu pin-shot, ale dostává křeč a v bolestech odstupuje od stolu. Bereme si zdravotní Time-out. Rozběhl jsem se hledat zdravotníky s prosbou o nějaký přípravek či masáž, ale bohužel na toto tam odborníky neměli. Když jsem se po několika minutách vrátil, Michal už vypadal lépe. Naštěstí jsme se potkali s pochopením protihráčů a mohli jsme dále pokračovat ve hře. Dalších několik míčků urputného boje a pot na čele. Ale stále víra ve vítězství. Je to tam. Těsná výhra v posledním možném setu 6:4 nad Ruskem znamená postup do čtvrtfinále.

   Tam nás čekají Italové. Během chvilky je u stolu více než dvacet fandících Italů a jen několik málo Čechů. Opět pětisetová bitva, kdy jsme hráli více než hodinu v kuse. Italové nás zaskočili naprosto odlišným a rychlým stylem hraní, kdy využívají více mantinely a přihrávky. Atmosféra by se dala krájet. Pokaždé když obdržíme branku, ozve se hromotný řev fanoušků a fanynek z Itálie. Stahovačka (Pull-shot) po oddechovém čase za stavu 6:5 pro nás naštěstí vychází a my s velkou pokorou děkujeme Italům za hru. Jsme v semifinále a tím pádem i kousek od medailí! Nemůžeme tomu uvěřit, ale stále se hecujeme, že to dáme a že „proto jsme tady“. Z rozhlasu organizátorů se ve večerních hodinách ozývá, že pokračovat v turnaji se bude až další den. Bereme to na vědomí a naprosto vysílení a unavení odcházíme na pokoj odpočívat a spát

  Brzy vstáváme, abychom byli v hale včas. Další den nás čekají Francouzi hrající na stole Bonzini. Na stole, na kterém jsme bohužel potrénovali ze všech stolů nejméně, protože se široko-daleko v naší zemi nenachází. První set také podle toho vypadal. Jako bychom hráli poprvé. Dostáváme gólový nášup od Francouzské jedničky a na našem domácím stole – Leonhartu, bohužel také. Nedaří se nám vyhodit, ani vstřelit míč do branky. Miguel Dos Santos nám svojí hrou ukazuje, že se musíme ještě hodně učit. A tak se sklopenými hlavami odcházíme od stolu a přemýšlíme, co se vlastně během těch dvaceti minut na stole stalo. Ale co se dá dělat, občas to holt nevyjde a my víme, že nás čeká souboj o 3. místo. Tam už čekají další Italové po prohře s Rakouskem. Nejsou to ti samí, se kterými jsme hráli včera, ale jejich styl je dost podobný, akorát že rychlejší a přesnější. Hrajeme ve finálové aréně, sledují nás kamery a diváci na tribuně. Do toho fandění na obou stranách. Tentokrát nás přišli podpořit i všichni další reprezentanti. Po cca půl hodině hraní se opět schyluje k pátému setu. Bitva o každý míček a kousek hřiště při bránění. Stav 6:5 pro nás a míček na trojce a já vím, že mám ještě jeden oddechový čas k dobru. Po několika vteřinách přemýšlení ho raději beru. Ručník, pití, hluboký nádech a hluboký výdech, plácnutí si se spoluhráčem a jdeme na to. Opět volím stahovačku a Ital má prostor „mezi“ - na středu branky. Střílím a jakoby se v tu chvíli čas zpomalil a vteřina trvala dvakrát více. Koukám na míček, který jen tak tak mizí v bráně za Italovo zády. Výkřik, radost a obrovská euforie. Opět s pokorou děkujeme Italům za předvedenou hru a běžíme se radovat na naši českou tribunu.

   

   Dokázali jsme to. Odvážíme bronz z Mistrovství světa. Získat medaili na největším turnaji na světě bylo pro nás vysněné. Nyní víme, že je to reálné, jen to chce hodně tréninku, víru v sebe sama, pokoru a také kus štěstí. Děkujeme městu Bílina, že finančně přispělo na výdaje spojené s výjezdem na tento turnajem.

Mezi nejlepší výsledky se řadí:

3. místo Classic Doubles- Lukáš Rais a Michal Kladivo (83 dvojic)
5. místo Národní tým ČR ženy
9. místo Men Singles- Martin Douša (ze 125 jednotlivců)
9. místo Národní tým ČR muži
9. místo Men Doubles- Jan Bazika a Jakub Routner (99 dvojic)

Gratulujeme českým sportovcům a děkujeme všem hráčům za jejich reprezentaci.

Zdroj: Facebook ČFO a Lukáš Rais (předseda FSČ – Foosball Severní Čechy)