Mistrovství Německa P4P Ullrich

27.2.2015 - 17:00 - Je páteční prosluněné odpoledne a venku to na únor rozhodně nevypadá. Po poslední přípravě věcí a nákupu jídla a pití na cestu, čekám na další členy výpravy, kteří mě mají cestou nabrat v Bílině. Zanedlouho již přijíždí Alan Soliman se Zdeňkem Bartoškou a Dominikem Krhutem. I oni ještě nakupují nějaké ty zásoby českého piva a za malou chvíli můžeme vyrazit - Směr Mistrovství středního Německa - město Halle, hotel Maritim. Turnaj na stolech Ullrich Sport, pořádaný organizací Players 4 Players (P4P).

Cesta trvala cca 3 hodiny jízdy autem včetně přestávek na odpočívadlech a peripetiích při hledání hotelu Maritim přímo ve městě Halle, jelikož nám trochu selhala navigace. Nicméně vše dobře dopadlo a kolem půl deváté večer přijíždíme do hotelu. Telefonicky jsme se spojili ještě s druhou skupinou, která jela z Čech. Ubytování bylo zamluveno na osobu právě z druhé skupiny, ale ta měla zpoždění. A tak jsme se šli podívat po krásách Halle. Po dvaceti minutách chození ulicemi jsme konečně narazili na místo, kde jsme si mohli vychutnat atmosféru Halle. V malebné hospůdce nás uvítali s úsměvem a pivo zde měli velice dobré. Tak jsme ještě probrali nějaké ty věci okolo fotbálku, řekli si, že to musíme zítra vyhrát a vyrazili zpět směr hotel. Tam už přijeli objednatelé hotelu. Na neštěstí se zjistilo, že pokoje byly zarezervovány až na příští noc (někdo si popletl datum) a bohužel už nebyl žádný pokoj volný. Obsluha hotelu nám ale zajistila náhradní hotel, takže opět všechno dopadlo dobře, ale museli jsme si připlatit asi 20 eur za jiné ubytování, ale střechu nad hlavou jsme měli. Holt, co si kdo neobjedná sám, na to pak nemůže spoléhat.

Druhý den v sobotu jsme už netrpělivě vyrazili k hracímu místu, asi 10 minut chůze od našeho náhradního hotelu. Turnaj se hrál na Ullrichu jak už jsem zmínil výše. Pro mě samotného to bylo v sobotu od začátku spíše seznamování se stolem a boj se sebou samým, než jsem se odnaučil zaběhlé věci z Leonhartu a jiných stolů. Stůl je to sice podobný jako Leonhart, ale madla jsou větší a spíše podobné Tornadu, materiálem však zase Leu. Zaujalo mě od začátku precizní vyrobení každého stolu. Hráč si může libovolně nastavit místo, kam chce, aby mu vypdávaly míčky, což je velké plus a nemusíte obcházet stůl, když si chcete podat míček. Horší to je pro brankáře, kde golman přejíždí až za tyčku, takže si musíte dávat větší pozor než na Leu, kde se golman zastaví u tyče, takže je Leo v tomto směru lehčí na chytání. Dále je na tomto stole více počítadel, čehož si všimnete na první pohled. První část je věnována legům, další gólům (skore) a třetí část počítadla je na Time-outy, což se někdy opravdu hodí. Vychytávkou pak je i samotné balení stolu, kdy se nohy stolu pohodlně naskládají do "těla" stolu, který se otevře jako skřínka, tyče se lehce vyndají přes boční rozebiratelná ložiska, takže nic nebrání pohodlnému převážení a manipulaci.

Jelikož jsem nikdy na P4P turnaji nebyl a ani nefiguruji někde příliš vysoko v Českém žebříčku Super CZ, k čemuž němečtí organizátoři také prý někdy přihlížejí, mohl jsem hrát všechny turnajové kategorie (disciplíny) jako "Nováček".

Pro mě jedině dobře, levnější startovné a možnost hrát více turnajů :) Od začátku jsem na tento turnaj jel hlavně pro zkušenosti a především si dobře zahrát. Po zaregistrování a zaplacení discplín dostanete "číslo hráče", které pak po celý turnaj používáte, když se chcete průběžně dívat, jak na tom jste a kdo bude váš příští soupeř. Vcelku propracovaný systém si zasloužil chvilku mé pozornosti, než jsem se v něm zorientoval.

Tento turnaj navštívilo celkem kolem 250 - 300 hráčů v různých disciplínách. Fotbálek tu má opravdu zabudovanou tradici a základna hráčů je obrovská. Je důležité si uvědomit, že Nováček v našem pojetí je něco úplně jiného, než Nováček v Německu. Opravdu zapomeňte na to, co jste věděli o pojmu Nováček :-)

Naprosto drtivá většina německých hráčů zde hrála velice precizni pin-shot (střela z hrany), nebo snake (z hrany zapěstím). Dále tu byl bang-shot (střela ze zadu o boční mantinel) na běžném pořádku. Nestačil jsem se divit, když například německá mladá hráčka vysoká asi 160 cm vyšvihla několik po sobě jdoucích bang-shotů a my měli co dělat, abychom nad ní a jejím spoluhráčem zvítězili, ale o tom za chvíli.

První z turnajů do kterých jsme nastoupili byl Amatérské dvojice. Mým spoluhráčem byl Alan Soliman a po dohodě začal v bráně a já v útoku. Hrálo se na 2 vítězné do 5ti golů. V prvním zápase jsme měli tu čest zahrát si proti dvojici německých seniorů, na jména si už téměř nepamatuji. Byl to těžký zápas, který jsme urvali jen tak tak proti nabitým zkušenostem a precizní německé hře. Nefungovala mi příliš stahovačka, takže jsem musel kombinovat snake i pin-shot a nakonec jsme to nějak udolali 2:0 na legy. V dalším zápase jsme tolik štěstí už ale neměli. Nastoupil na nás tuším původem turek žijící v německu, který měl výborného snejka a brutální pin-shot, chytal mu nahecovaný "punkáč" a my, ač se prohazovali, nešlo to udolat, takže prohra 1:2 a směr levá strana pavouka. Tam už čekala další výborně hrající dvojice z Německa, na kterou jsem během turnaje jednou koukal. A věděl jsem že to nebude nic lehkého. Také že ne, hrálo se už jen na 1 leg do 7mi a my bohužel padli 4:7, takže turnaj Amatérů pro nás skončil na 65.místě z 99 dvojic :( nic moc..

Další turnaj byl Nováčci-Dvojice. Na tento turnaj jsem si domluvil spoluhráčku již předem na Facebooku, když jsem sháněl a podal "inzerát" druhý den, byla odpověď na místě. Hannah Wailso, jak si německá modrooká rodačka říká, hrála velice pěkně. Zaujal mě přístup s jakým šla k našemu prvnímu zápasu, říkala, že na prvním místě je hlavně potěšení ze hry, takže ze mě opadnul částečný stres a mohli jsme jít do toho: "Macht Spass!" :)

První zápas jsme tedy sekli taktéž smíšenou (muž-žena) dvojici a putovali dále pravou stranou. Tam nás pak ale srazili dva šikovní němci, ale jen těsně 1:2 na legy. V béčku už jsme se také příliš daleko nedostali a zakončili turnaj na 49. místě ze 79 dvojic. Opět nic moc, říkám si.

Nezbývalo než sebrat síly a zabrat v nejtěžší disciplíně - v turnaji Dvojic (Open Doubles). Tu jsem hrál s Dominikem Krhutem, se kterým jsem se domluvil jen dva dny před turnajem.

První zápas jsme hráli proti Německé smíšené dvojici, jméno útočníka někteří možná budou znát - Thomas Otte a jeho spoluhráčka Nadine. To je právě ta slečna s brutálním střelbou zezadu, o které jsem mluvil. Když už se mi začalo dařit blokování šikmých bang-shotů na obě strany, slečna neváhala a vystřelila jednoduše rovnou dálnici s takovou razancí, ze kterou by se nemuseli stydět ani někteří chlapi. Byla to asi hodinová bitva na pět legů, kdy jsme se s Dominikem různě točili a každý chvilku tahal pilku. Vyčerpávající boj jsme nakonec otočili na naší stranu a vyhráli 3:2 na legy.

V tu chvíli byly moje fyzické síly někde pryč. Ale euforie z vítězství byla silnější. Bylo už pozdní odpoledne a turnaj se neuvěřitelně vlekl. Hráči hráli více disciplín najednou a prodlevy mezi zápasy byly někdy i dvouhodinové.

I přesto, že bylo na turnaji 30 stolů, množství hráčů bylo důvodem, že turnaj v sobotu skončil až v 1:00 ráno a zbytek zápasů se měl dohrávat v neděli.

Poprvé v životě se mi stala věc, kterou jsem sem původně ani nechtěl psát. Ale říkám si, že vás o to přece neochudím. Když jsem si odskočil na hotel doplnit energii, stalo se, že nás s Dominikem organizátor vyhlásil ke stolu. Po asi 20ti minutách, kdy jsem stále nepřicházel následovalo další volání a pak bohužel kontumace ve prospěch soupeře, kterého bysme dle mého odhadu v pohodě zmákli, ale kdo ví. Nicméně já u sebe neměl mobil s německou sítí, takže jsem byl nedostupný. Takže co nikdo nechtěl, museli jsme jít bojovat turnajem z leva. V béčku jsme ještě něco málo vyhráli, ale nakonec z toho nebylo lepší jak 49.místo ze 108 dvojic. Trochu lepší výsledek, ale nebýt mé osudové chyby, mohlo to být ještě lepší. Holt poučení do příště, nevzdalovat se z turnaje pryč.

Vyčerpaní usínáme na pokoji.

V neděli jsou v plánu jedničky a náhodný los. Pro mě to samozřejmě znamená hned tři disciplíny jedniček, takže spousta her přede mnou a sobotní 15ti hodinový maraton u fotbálku za mnou. Únava a vyčerpání se holt musí nějak překonat.

Už si přesně nepamatuji s kým vším jsem hrál, ale hned první zápas v AMA jsem málem prohrál s němkou, která hrála převážně bang-shot. Prohrával jsem už 2:0 na legy, kdy se ve mě něco zlomilo a řekl jsem si, že to musím otočit, přeci neprohraju s ženskou, že :-) no řeknu vám, že jsem se hodně zapotil a uznal jsem, že se musím ještě hodně moc učit. Nakonec tedy 3:2 pro mně. Cestou turnajem jsem si zahrál i proti naději českého fotbálku, mladému borci z Rožnova Vojtovi Holubovi, který i přes jeho nízký věk předvádí precizní hru, čisté prohozy, snake s výborným načasováním, výborné chytání a navíc sbírá cenné zkušenosti již v útlém věku na takovýchto velkých turnajích, takže si myslím, že je velice pravděpodobné, že bude za nedlouho mezi špičkou ČR. Po dlouhém boji (již na levé straně), jsem Vojtu nakonec porazil tuším 7:5. Během turnaje jsem narazil i na další hráče z Čech, Alana Solimana a Adama Juráska, se kterými jsem naštěstí zvítězil, což mě posunulo v turnaji o krůček dále.. Během turnaje byly opět dlouhé prodlevy a kde kdo si na chvilku odpočinul a zamhouřil oka. Nebýt Matěje Volka, který mě vzbudil, dostal bych druhé volání na další zápas v jedničkách. Ještě rozespalý jsem doběhl k tomuto zápasu, ale má nerozhranost znamenala ukončení turnaje jedniček v nováčcích..

Už jen stručně:

Nováčci jedničky: 25.místo/ ze 138 hráčů

Amatérské jedničky: 25.místo/ ze 134 hráčů

Jedničky (Open Singles): 97.místo/171 hráčů

DYP: 33/166 (s německým spoluhráčem Klemmem, pouze jednostranný K.O. pavouk, dvě výhry)