Bonzini aneb francouzský elegán

Jako první stůl na rozbor jsem si vybral podle mě jeden z nejstarších typů fotbálku v Evropě, ne-li na světě. Vítejte u povídání o stole Bonzini, který má dlouholetou tradici ve Francii, ale také například v Dánsku a Kanadě.

Na první pohled působí tento stůl velice elegantně. Pokud pominu spoje masivního dřeva, které tvoří „tělo“ stolu, nenajdu na něm takřka jedinou ostrou hranu. Zároveň působí tak trochu lákavě a zábavně, jak je barevný. Oproti většině stolů je rozdílný v tom, že má teleskopické tyče. Dále je to hrací plocha, která je z linolea, figurky z kovu a plastová madla, která jsou dostupná v nejrůznějších variantách a velikostech. Těžiště figurky je níž než v místě, kde tyč protíná figurku. Takže když hrajete jedničky, střílíte zezadu a chcete si zvednout „pětku“ a „trojku“, musíte to udělat opravdu pečlivě, aby se figurky nepřetočily zpět dolu. Případně raději zvolit přihrávku z „dvojky“ na „pětku“. Ještě donedávna se na Bonzini hrálo s korkovým míčkem. Tyto fakty znamenají, že ovládání tyčí, přihrávání a střelbu musíte provádět trochu jinak, než jste zvyklí na ostatních fotbálcích. Jakmile trochu více zatlačíte na tyč, může se vám zaseknout a nehnete s ní. Proto je potřeba hrát „Béčko“ s určitou lehkostí. Také jsem se s několika hráči shodl, že se jedná pravděpodobně o nejvíce „technický“ stůl, kde záleží na kontrole míčku a správném provedení přihrávek a střel.

Střela „Snake“ mi na tomto stole dělala největší problémy, zřejmě i proto, že jsem na tyč příliš tlačil. Ale vše je o tréninku a i zde se objevovaly první úspěchy po určité době a hraní s „lehkou rukou“. Více je ale, podle mě, tento stůl stavěný na střely z přední i zadní hrany, tedy „Pin shot“ a „Back-pin shot“. Lze je zahrát na oba způsoby (zápěstím i z dlaně). Pokud hrajete stahovačku, neboli „pull shot“ je potřeba mít míček více vpředu před osou figurky, jinak se vám bude často zesekávat a budete hrát tzv. „krtka“. Nepříjemnost číslo dvě nastala, když se míček přilepil k mantinelu na „pětce“ a jen horko těžko šel od něj dostat pryč. Opět bylo vše o zkušenosti a více hraní na tomto stole. Pochopitelně nejlepší hráči budou i na tomto stole hrát všechny možné triky, včetně stahovačky i „snejka“. Nepříjemnost číslo tři nastala v bráně, kdy mi rozteče tyčí na „jedničce“ a „dvojce“ nedovolí stát v bráně tak, jak jsem zvyklí na ostatních stolech a musím stát vždy v opačném gardu.

Bonzini se díky několika fotbálkovým nadšencům dostalo i do České republiky. Pamatuji si řadu sponzorovaných turnajů v Ústí nad Labem, kam chodila početná komunita hráčů a turnaje měli skvělou atmosféru. Více by o tomto mohl napsat určitě Stráňa. Nyní se tam již bohužel nehraje. V Praze jsem byl dokonce hráčem středočeské bonzini ligy družstev, ale přiznám se, že příliš bodů jsem tehdy neudělal :-). Tato liga již také několik let bohužel neběží. V Plzni se hrála několik let liga čtyřčlenných družstev a několik hráčů od nás v této lize také hrálo. Více by o plzeňské lize jistě mohli říci pamětníci této ligy (např. Pyžmoň, Zellí J., Marčus, David Kopic či Renda a další…), klidně dole pod článkem zanechte komentář.. :)

V současné době se u nás v ČR, pokud vím, nikde na Bonzini žádná soutěž nehraje, což je trochu škoda. Zejména když přijedete na větší turnaj (i do zahraničí), kde se hraje na oficiálních ITSF stolech a nejednou si máte stoupnout k tomuto stolu, na kterém můžete zapomenout skoro vše, co jste se doposud z fotbálku naučili. Ale jakmile máte příležitost na tomto stole trénovat déle a osvojit si nové herní návyky, odvděčí se vám svým kouzlem a velmi zábavnou hrou.

• V anketě si tento stůl na profilu FSČ drží zatím 3. místo.
Odkaz na Anketu: https://www.facebook.com/groups/287863354753686/permalink/1612392598967415/

• Doporučení: Ze světových hráčů určitě doporučuji shlédnout hru z Bonzini od těchto hráčů: Frederic Colligonon, Miguel Dos Santos, Swena Wonsyld nebo např. Yannick Correia ale i další...

• Některá doporučená videa níže:

Frederic Colligon (Belgie)